Veřejný prostor je vizitkou každého města. Způsob, jakým jsou navržena náměstí, ulice, parky a další veřejná prostranství, zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel i dojem, který si odnesou návštěvníci. Brno v posledních letech zažívá renesanci veřejného prostoru díky novým designovým přístupům.

Participativní design jako základ úspěchu

Jedním z klíčových trendů v navrhování veřejných prostranství v Brně je zapojení obyvatel do procesu plánování. "Lidé nejlépe vědí, co v daném místě potřebují. My jako architekti a designéři jim pomáháme tyto potřeby formulovat a hledat vhodná řešení," říká Ing. arch. Petr Horák z Kanceláře architekta města Brna.

Jako příklad úspěšné spolupráce s veřejností lze uvést revitalizaci parku na Moravském náměstí. Do plánování byli zapojeni nejen odborníci, ale také místní obyvatelé, studenti okolních škol i senioři z blízkého domova důchodců. Výsledkem je multifunkční prostor, který slouží různým generacím a respektuje historický kontext místa.

"Kvalita veřejného prostoru není jen otázkou estetiky, ale především funkčnosti. Dobrý design má sloužit lidem a reagovat na jejich potřeby."
— prof. Ing. arch. Martin Peterka, FA VUT v Brně

Inovativní prvky městského mobiliáře

Brněnský veřejný prostor se mění i díky inovativnímu městskému mobiliáři, který je navrhován s důrazem na funkčnost, trvanlivost a estetiku. Designéři z brněnských ateliérů navrhují lavičky, odpadkové koše, stojany na kola a další prvky, které respektují charakter konkrétního místa a zároveň přinášejí nové funkce.

Za zmínku stojí například "chytré lavičky" na Jakubském náměstí, které kombinují tradiční funkci sezení s moderními technologiemi – nabíjecími porty pro mobilní telefony a bezdrátovým připojením k internetu. Lavičky jsou navíc vyrobeny z recyklovaných materiálů a jejich design odkazuje na industriální minulost města.

Umění ve veřejném prostoru

Nedílnou součástí proměny brněnského veřejného prostoru je také začleňování uměleckých děl. Sochy, instalace a muraly nejen zkrášlují město, ale také vyprávějí příběhy o jeho historii a současnosti.

"Umění ve veřejném prostoru má sílu měnit vnímání místa a vytvářet nové vztahy mezi lidmi a prostředím," vysvětluje MgA. Lenka Vítková, kurátorka projektu Sochy v ulicích. "Nejde jen o dekoraci, ale o vytváření dialogu mezi městem, jeho obyvateli a návštěvníky."

Příkladem může být interaktivní světelná instalace na Římském náměstí, která reaguje na pohyb chodců a mění barvy podle aktuálního počasí. Instalace se stala oblíbeným místem setkávání a fotografování.

Zelené oázy uprostřed města

V době klimatických změn roste význam zeleně ve městech. Brno investuje do zakládání nových parků, revitalizace stávajících zelených ploch a vytváření tzv. zelených střech a fasád.

"Zeleň není jen estetický prvek, ale především funkční součást městského prostředí," zdůrazňuje Ing. Markéta Pokorná z Odboru životního prostředí. "Stromy a další rostliny ochlazují město v horkých dnech, zadržují vodu při přívalových deštích a zlepšují kvalitu ovzduší."

Zajímavým příkladem je přeměna bývalého brownfieldu v ulici Bratislavská na komunitní zahradu. Místo, které bylo dříve nevyužívané a problematické, se změnilo v zelenou oázu, kde se pěstují bylinky, zelenina a květiny. Zahrada slouží nejen k produkci potravin, ale také jako místo setkávání a vzdělávání.

Budoucnost veřejného prostoru v Brně

Brno má ambiciózní plány pro další rozvoj veřejného prostoru. V příštích letech se plánuje revitalizace nábřeží řeky Svratky, vytvoření nových pěších zón v centru města a proměna několika náměstí.

"Chceme vytvářet město, které je přívětivé pro všechny – pěší, cyklisty i motoristy, mladé i seniory, místní i návštěvníky," shrnuje priority Ing. arch. Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna. "Kvalitní veřejný prostor je základ pro zdravé a prosperující město."

Klíčovou roli v těchto plánech hraje design orientovaný na člověka, respekt k historii a identitě města a důraz na udržitelnost. Brno tak potvrzuje svou pozici města, kde design není jen otázkou estetiky, ale především nástrojem pro zlepšení kvality života.