Brno se v posledních letech stává významným centrem designu ve střední Evropě. Z moravské metropole pochází řada talentovaných designérů, kteří svou tvorbou získávají uznání nejen v České republice, ale i v zahraničí. Představujeme vám příběhy několika osobností, jejichž design překračuje hranice a dobývá mezinárodní scénu.

Jan Čtvrtník: Od hraček k automobilovému designu

Jan Čtvrtník patří mezi nejúspěšnější české produktové designéry. Absolvent brněnské Fakulty výtvarných umění VUT začínal svou kariéru návrhem dětských hraček, dnes je respektovaným automobilovým designérem, který spolupracuje s prestižními značkami jako BMW a Škoda.

"Brno mi dalo skvělý základ a svobodu experimentovat," říká Čtvrtník. "Na fakultě nás vedli k tomu, abychom přemýšleli o designu komplexně – nejde jen o estetiku, ale především o funkci, uživatelský zážitek a udržitelnost."

Jeho návrh konceptu elektromobilu pro jednu z německých automobilek získal v loňském roce prestižní ocenění Red Dot Design Award. Porota vyzdvihla především inovativní přístup k využití prostoru a minimalistické, ale přitom emočně silné tvarosloví.

"Dobrý design je upřímný. Neklamou a nekrčí se, ale stojí hrdě, plní svou funkci a kromě toho má své kouzlo. A přesně to najdete u brněnských designérů."
— MgA. Petr Novák, šéfredaktor časopisu Designum

Veronika Jiroušková: Udržitelná móda s příběhem

Módní designérka Veronika Jiroušková vystudovala textilní design na brněnské UMPRUM a hned svou závěrečnou kolekcí vzbudila rozruch. Její oděvy z recyklovaných materiálů a znovupoužitých textilií získaly pozornost módních odborníků z celé Evropy.

"Nechci vytvářet jen další oblečení. Chci, aby každý kus měl svůj příběh a smysl," vysvětluje svou filozofii Jiroušková. "Udržitelnost není v mé tvorbě jen marketingovým heslem, ale výchozím bodem pro celý tvůrčí proces."

Dnes má Jiroušková vlastní ateliér v centru Brna, kde kromě návrhů pro svou značku "ReStory" vytváří i zakázkové modely pro klienty z celého světa. Její kolekce byly představeny na módních týdnech v Berlíně, Miláně a nedávno i v Tokiu.

"Pro japonský trh jsem vytvořila speciální kolekci inspirovanou tradičním moravským modrotiskovým vzorem, který jsem kombinovala s japonskou estetikou wabi-sabi," popisuje svůj mezinárodní úspěch designérka. "Zdánlivě vzdálené kultury mají společnou úctu k řemeslu a materiálům."

Martin Foret: Revoluční přístup k digitálnímu designu

V oblasti digitálního designu a UX má Brno světovou hvězdu – Martina Foreta. Tento self-made designér, který začínal jako kodér v malé brněnské agentuře, dnes vede vlastní studio Foreto a jeho práce pro klienty jako Airbnb, Spotify nebo Netflix patří k tomu nejlepšímu v oboru.

"Brno je ideální místo pro digitální nomády a designéry," tvrdí Foret. "Máme zde skvělou komunitu, nižší náklady než v Praze, ale přitom jsme globálně propojeni. Díky internetu můžete sedět v kavárně na České ulici a pracovat pro klienty z celého světa."

Foretův přístup k uživatelskému rozhraní aplikací je považován za průlomový. Jeho metoda "emocionálního UX", která pracuje s psychologickými aspekty interakce člověka s digitálním produktem, je nyní vyučována na designových školách po celém světě.

"Nejde jen o to, aby aplikace fungovala a byla intuitivní," vysvětluje Foret. "Jde o to, aby vyvolávala správné emoce, aby uživatel cítil, že produkt rozumí jeho potřebám a situaci. To je další úroveň digitálního designu."

Karolína Matušková: Designérka skla s japonskou inspirací

Karolína Matušková propojuje tradiční české sklářské řemeslo s japonskou estetikou a minimalistickým designem. Její vázy, mísy a světelné objekty jsou zastoupeny v prestižních galeriích od New Yorku po Tokio.

"Vyrůstala jsem v Brně, ale část studia jsem strávila v Japonsku," říká Matušková. "Tamní přístup k materiálu, světlu a prostoru mě zcela okouzlil a ovlivnil mou tvorbu. Když jsem se vrátila do Brna, začala jsem tyhle vlivy kombinovat s českým sklářským umem."

Její nejslavnější kolekce "Světlo a stín" zahrnuje vázy a světelné objekty, které pracují s průsvitností skla a vytvářejí fascinující světelné efekty. Každý kus je ručně vyráběn ve spolupráci s mistrovskými skláři z Moravy.

"Je důležité udržovat a rozvíjet tradiční řemesla," zdůrazňuje Matušková. "V mé práci se snažím propojit ruční výrobu s moderním designem. Vytváříme tak objekty, které mají duši i funkci zároveň."

Brno jako líheň designového talentu

Co stojí za úspěchem brněnských designérů? Podle odborníků je to kombinace kvalitního vzdělání, silné designové komunity a tradice funkcionalistické architektury, která ovlivňuje místní estetické cítění.

"Brno má výhodu v tom, že zde fungují dvě skvělé školy – Fakulta výtvarných umění VUT a brněnská pobočka UMPRUM," vysvětluje prof. MgA. Tomáš Ruller, vedoucí Ateliéru produktového designu. "Navíc zde máme silnou tradici avantgardy a funkcionalismu. Vila Tugendhat není jen architektonickou památkou, ale také zdrojem inspirace pro současné designéry."

Dalším faktorem je silná komunita a existence platforem jako je Brno Design Days, mezinárodní festival, který každoročně přitahuje designové profesionály z celé Evropy.

"V Brně máme výhodu v tom, že jsme dostatečně velké město na to, aby zde fungovala kreativní scéna, ale ne tak velké, aby se lidé neznali," dodává Martin Foret. "Designéři, vývojáři, podnikatelé – všichni se tu setkávají, inspirují se navzájem a spolupracují. To vytváří jedinečnou atmosféru, která podporuje inovace."

Budoucnost brněnského designu

Kam směřuje brněnská designová scéna? Podle expertů bude pokračovat trend mezinárodní expanze, ale zároveň poroste důraz na lokální kontext, udržitelnost a společenský dopad designu.

"Vidíme novou generaci designérů, kteří nechtějí jen tvořit krásné objekty, ale snaží se řešit reálné problémy společnosti," uzavírá Mgr. Zdeněk Navrátil, ředitel Moravské galerie v Brně. "Ať už jde o environmentální výzvy, sociální nerovnosti nebo digitální propast – design může být nástrojem změny. A brněnští designéři to velmi dobře chápou."

Brno tak upevňuje svou pozici na mapě světového designu ne jako pouhý následovatel trendů, ale jako místo, kde se rodí nové přístupy a inovativní řešení. Město s bohatou průmyslovou historií se proměňuje v centrum kreativity 21. století.