Brno je právem označováno za centrum funkcionalistické architektury v České republice. Meziválečné období přineslo do druhého největšího města mimořádnou koncentraci staveb, které dodnes udivují svou nadčasovostí, elegancí a promyšlenou funkčností. Pojďme se vydat po stopách tohoto architektonického dědictví a jeho odkazu pro současný design.

Vzestup funkcionalismu v Brně

Ve 20. a 30. letech 20. století zažilo Brno období mimořádného architektonického rozmachu. Nově vzniklá Československá republika potřebovala reprezentativní stavby a mladá generace architektů, inspirovaná myšlenkami Le Corbusiera a Bauhausu, měla příležitost realizovat své vize.

"Brno mělo ideální podmínky pro rozkvět funkcionalismu," vysvětluje historička architektury Mgr. Jana Kořínková, Ph.D. "Jako druhé největší město republiky s významným průmyslem a univerzitním zázemím bylo Brno otevřené inovacím a modernímu myšlení. Zároveň zde byla osvícená vrstva investorů – průmyslníků, podnikatelů a institucí, kteří byli ochotni podpořit progresivní architekturu."

Důležitou roli sehrály také vzdělávací instituce, zejména nově založená Škola uměleckých řemesel a Česká vysoká škola technická, které vychovávaly novou generaci architektů a designérů.

"Funkcionalismus je více než architektonický styl. Je to způsob uvažování, který vychází z potřeb člověka a klade důraz na to, aby prostředí optimálně sloužilo svému účelu. V tomto ohledu je brněnský funkcionalismus stále živým odkazem pro současný design."
— prof. Ing. arch. Josef Kraus, děkan Fakulty architektury VUT v Brně

Vila Tugendhat – ikona funkcionalismu

Nelze hovořit o brněnském funkcionalismu, aniž bychom zmínili jeho nejvýznamnější stavbu – vilu Tugendhat. Toto dílo německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe z let 1929-1930 je považováno za jednu z nejvýznamnějších staveb moderní architektury na světě a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

"Vila Tugendhat představuje dokonalou syntézu architektonického prostoru, kvalitních materiálů a precizního řemeslného zpracování," říká Ing. arch. Iveta Černá, ředitelka Muzea města Brna, které spravuje vilu Tugendhat. "Jde o 'gesamtkunstwerk' – tedy celostní umělecké dílo, kde každý detail, od konstrukce stavby přes vestavěný nábytek až po technická řešení, tvoří harmonický celek."

Revoluční na vile Tugendhat bylo zejména řešení hlavního obytného prostoru – volný půdorys bez vnitřních nosných stěn, velká prosklená fasáda s panoramatickým výhledem do zahrady a inovativní technické vybavení, včetně důmyslného systému vytápění a větrání nebo elektricky ovládaných oken.

"Pro současné designéry a architekty je vila Tugendhat neustávající inspirací," dodává Černá. "Ukazuje, jak nadčasový může být design, který vychází z potřeb uživatele, využívá kvalitní materiály a nevychází z dočasných trendů, ale z hlubšího pochopení vztahu mezi člověkem a prostorem."

Další funkcionalistické skvosty Brna

Brno se ale nemůže chlubit jen vilou Tugendhat. Mezi významné funkcionalistické stavby patří:

  • Hotel Avion (Bohuslav Fuchs, 1927-1928) – mistrovské řešení úzké parcely v centru města, které i na minimálním prostoru nabízí plnohodnotný hotel s kavárnou.
  • Palác Morava (Ernst Wiesner, 1927-1929) – elegantní administrativní budova, která patří mezi první výškové stavby v Brně.
  • Koupaliště Riviéra (Bohuslav Fuchs, 1927-1931) – rozsáhlý areál venkovního koupaliště, který citlivě zasadil technicistní architekturu do přírodního prostředí.
  • Zemanova kavárna (Bohuslav Fuchs, 1925) – jedna z prvních funkcionalistických staveb v Brně, která se vyznačuje čistými liniemi a velkými prosklenými plochami.
  • Masarykův studentský domov (Miloš Laml, 1930) – inovativní řešení studentského bydlení, které kombinuje funkčnost s estetickou kvalitou.

"Brněnský funkcionalismus je unikátní v tom, že se netýká jen jednotlivých staveb, ale vytváří ucelenou městskou strukturu," vysvětluje Ing. arch. Petr Pelčák. "Od bytových domů, přes veřejné budovy až po průmyslové stavby a urbanistické celky – funkcionalismus prostupuje celým městem."

Architekti, kteří formovali tvář Brna

Za rozkvětem funkcionalismu v Brně stojí řada vynikajících architektů, jejichž dílo daleko přesahuje regionální význam:

Bohuslav Fuchs (1895-1972) patří mezi nejvýznamnější osobnosti české moderní architektury. Jeho tvorba v Brně zahrnuje desítky realizací, od veřejných budov (Městské lázně na Kounicově ulici, Masarykova základní škola na Bakalově nábřeží) přes obchodní domy (Vesna) až po urbanistické koncepty.

Ernst Wiesner (1890-1971) byl architekt židovského původu, který musel před nacismem emigrovat do Velké Británie. V Brně realizoval mimo jiné krematorium na Ústředním hřbitově, palác Morava nebo vilu Stiassni.

Arnošt Wiesner (1890-1971) patřil mezi nejvýznamnější představitele brněnské meziválečné architektury. Jeho stavby se vyznačují elegancí, citlivostí k detailu a mistrovským zvládnutím prostoru.

Jiří Kroha (1893-1974) byl všestranný umělec, který kromě architektury působil i v oblasti designu, malby a sochařství. Jeho experimentální přístup k architektuře je patrný například na vlastní vile v Brně-Žabovřeskách.

Otto Eisler (1893-1968) je autorem řady vil a bytových domů, které vynikají promyšlenou dispoziční skladbou a citlivým zasazením do terénu.

Odkaz funkcionalismu pro současný design

Funkcionalistické dědictví zůstává živým zdrojem inspirace pro současné architekty a designéry. Principy jako "forma následuje funkci", důraz na kvalitní materiály, prostorovou ekonomii a přirozené světlo jsou aktuální i v dnešní době.

"Brněnský funkcionalismus není uzavřenou historickou kapitolou, ale stále živým zdrojem inspirace," říká Ing. arch. Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna. "V současné práci se snažíme navazovat na to nejlepší z funkcionalistické tradice – racionální přístup, promyšlenou funkčnost, ale také sociální rozměr architektury."

V posledních letech Brno investuje do obnovy funkcionalistických památek a jejich zpřístupnění veřejnosti. Vedle vily Tugendhat byly zrekonstruovány například Jurkovičova vila, vila Stiassni nebo kavárna Era.

"Je důležité, aby tyto stavby nebyly jen muzejními exponáty, ale živými místy, kde se lidé setkávají, pracují a žijí," zdůrazňuje Ing. Marek Fišer, radní města Brna pro kulturu. "Jen tak může být architektonické dědictví skutečně uchováno pro budoucí generace."

Brněnský architektonický manuál

Pro zájemce o brněnskou architekturu byl vytvořen Brněnský architektonický manuál (BAM) – online průvodce po architektuře 19. a 20. století. Projekt mapuje více než 400 významných staveb a nabízí tematické trasy pro pěší i cyklisty.

"BAM je skvělým příkladem, jak zpřístupnit architektonické dědictví široké veřejnosti," říká Mgr. Šárka Svobodová, jedna z autorek projektu. "Kromě základních informací o stavbách nabízí i historický kontext, dobové fotografie a rozhovory s pamětníky. Chceme, aby lidé vnímali architekturu jako součást kulturního dědictví a identity města."

Manuál je dostupný v tištěné i online verzi a existuje také jako mobilní aplikace, která provede návštěvníky po architektonických zajímavostech Brna.

Budoucnost funkcionalistického dědictví

Jaká je budoucnost funkcionalistického dědictví v Brně? Podle odborníků je klíčové nejen fyzické zachování staveb, ale také šíření povědomí o jejich významu a hodnotách, které reprezentují.

"Výzvou pro budoucnost je citlivá adaptace funkcionalistických staveb na současné požadavky," uzavírá prof. Ing. arch. Martin Svoboda. "Nejde jen o technické aspekty jako energetickou účinnost nebo současné standardy bydlení, ale také o to, jak skloubit památkovou ochranu s potřebami moderního života."

Brněnský funkcionalismus tak zůstává nejen historickým dědictvím, ale především živým zdrojem inspirace pro současné designéry a architekty – a to nejen v Brně, ale v celém světě. Principy jako účelnost, pravdivost materiálů a promyšlený vztah mezi formou a funkcí zůstávají aktuální i téměř sto let po vzniku prvních funkcionalistických staveb v Brně.